|
|
Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie
Maršálková, Eliška ; Makieieva, Y. ; Kovar, K.
Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována změna celkového počtu buněk (TCC) (mikrobiální „otisk prstu“), počtu buněk mrtvých (DCC) a poměr živých buněk s vysokým (HNA) a nízkým (LNA) obsahem nukleových kyselin. Tato pitná voda (tj. obsahující přibližně 14 tisíc buněk na ml) byla upravena technologií CaviPlazmy, při které vznikají peroxid vodíku, ozón a volné radikály. Touto metodou se snižovala životaschopnost (viabilita) mikrobiálních buněk, jak z původního mikrobiomu, tak přidané laboratorní kultury E. coli. Buňky odumíraly, jejich celkový počet se snížil, buňky také lyzovaly a zvyšoval se tak obsah asimilovatelného uhlíku (AOC) v ošetřené vodě. Poznatky z těchto laboratorních pokusů přispívají k porozumění vlivu oxidačních procesů na životaschopnost mikrobiálních buněk a možného budoucího využití těchto technologií pro dezinfekci a ochranu proti opětovnému růstu možných kontaminantů.
|
|
|
Interakce mezi střevní mikroflorou a mozkem
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Střevní mikrobiota komunikuje s mozkem prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících mechanismů, mezi něž patří mechanismy nervové, endokrinní a imunitní. Jak patogenní, tak komenzální bakterie produkují velké množství neuropřenašečů a jiných metabolitů, které působí na mozek. Zároveň přítomnost bakterií vyvolává odezvu imunitního systému, který působí na mozek prostřednictvím cytokinů a jiných mediátorů. V neposlední řadě dochází ke komunikaci prostřednictvím nervů a to hlavně bloudivého nervu. Mozek působí na střevo prostřednictvím sympatických a parasympatických eferentních nervů a prostřednictvím hormonů. Osídlení střev nepatogenními komenzálními bakteriemi je nutné pro správný vývoj mozku. Pokud k němu nedojde v určitém vymezeném období, dochází v dalším životě k psychiatrickým poruchám, jako jsou deprese nebo autismus. Mnoho patologických stavů je možno zvrátit nebo upravit podáváním probiotických bakterií. Cílem práce je podat stručný přehled o faktorech ovlivňujících osídlení střev, a jeho vlivu na vývoj mozku a úlohou probiotik v léčbě a prevenci střevních a psychiatrických onemocnění. Klíčová slova: střevní mikrobiom, mozek, neuroendokrinní regulace, probiotika, neuropřenašeče
|
|
|
Podíl mikroorganismů a dalších faktorů v procesu autoimunitní uveitidy
Dušek, Otakar ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Podíl mikroorganismů a dalších faktorů v procesu autoimunitní uveitidy Abstrakt Cílem této práce bylo získat nové poznatky o vlivu a mechanismech působení mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy (EAU), u kterého byl testován vliv perorálně podávaného širokospektrého antibiotika metronidazolu, dále vliv probiotických bakterií Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO) a Escherichia coli Nissle 1917 (EcN) podávaných v preventivních a terapeutických režimech. Stupeň zánětlivé aktivity byl hodnocen klinicky in vivo a histologicky post mortem. V pokusech s probiotiky byla provedena imunologická analýza lymfatických uzlin a Peyerových plátů střevní sliznice. Zhodnocení efektu metronidazolu prokázalo signifikantní snížení zánětlivé aktivity v případě zahájení jeho podávání 1 a 2 týdny před indukcí. V případě probiotik byl prokázán protektivní efekt pouze u živé EcN, a to jen v případě podávání 2 týdny před indukcí či od indukce EAU. Preventivní účinek EcN byl doprovázen snížením odpovědi T-lymfocytů specifických pro interfotoreceptorový retinoid-vázající protein ve spádových lymfatických uzlinách místa imunizace 7 dní od indukce a cervikálních uzlinách, jakmile byly patrné klinické projevy nitroočního zánětu. EcN navíc zvýšila...
|
|
|
Interakce mezi střevní mikroflorou a mozkem
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Střevní mikrobiota komunikuje s mozkem prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících mechanismů, mezi něž patří mechanismy nervové, endokrinní a imunitní. Jak patogenní, tak komenzální bakterie produkují velké množství neuropřenašečů a jiných metabolitů, které působí na mozek. Zároveň přítomnost bakterií vyvolává odezvu imunitního systému, který působí na mozek prostřednictvím cytokinů a jiných mediátorů. V neposlední řadě dochází ke komunikaci prostřednictvím nervů a to hlavně bloudivého nervu. Mozek působí na střevo prostřednictvím sympatických a parasympatických eferentních nervů a prostřednictvím hormonů. Osídlení střev nepatogenními komenzálními bakteriemi je nutné pro správný vývoj mozku. Pokud k němu nedojde v určitém vymezeném období, dochází v dalším životě k psychiatrickým poruchám, jako jsou deprese nebo autismus. Mnoho patologických stavů je možno zvrátit nebo upravit podáváním probiotických bakterií. Cílem práce je podat stručný přehled o faktorech ovlivňujících osídlení střev, a jeho vlivu na vývoj mozku a úlohou probiotik v léčbě a prevenci střevních a psychiatrických onemocnění. Klíčová slova: střevní mikrobiom, mozek, neuroendokrinní regulace, probiotika, neuropřenašeče
|
host ::
RSS.